Vsakovací zkouška

Často se setkávám s tvrzením, že pro malý rodinný dům postačuje posudek. Posudkem se přitom rozumí zhodnocení místních podmínek tzv. „od stolu“ na základě geologických map a archivních průzkumů. Úskalím tohoto přístupu je fakt, že v archivu České geologické služby (Geofond) téměř neexistují práce a průzkumy, které by byly zaměřeny na vsakování, a které by obsahovaly údaje o změřeném koeficientu vsaku, což je klíčový parametr pro návrh hospodaření se srážkovými vodami.

Další potíž lze spatřovat v tom, že místní podmínky konkrétního pozemku mohou být (a často bývají) z hlediska infiltračních vlastností řádově jiné, než jak je tomu o 500 m dál. Ve výsledku je tak „posudek od stolu“, který přijde na cca 5-6 tis. Kč vlastně jen drahým slohovým cvičením s kulatým razítkem. Jako podklad pro projektanta pro dimenzování systému hospodaření se srážkovou vodou má velmi malou až mizivou hodnotu. Ironické je, že téměř každý takový posudek navíc obsahuje skrytou formulaci, že „závěry učiněné na základě rešerše je nutné ověřit vsakovací zkouškou“. To proto, že zpracovatel se sám musí jistit. Mně osobně toto nepřijde fér. Proto vždy, bez ohledu na velikost stavby provádím průzkum spojený s vyhloubením zemní sondy a provedením vsakovací zkoušky. Investor či stavebník má díky tomu v ruce skutečné podklady pro správné dimenzování systému hospodaření se srážkovými vodami pro svého projektanta a ví doslova, na čem je.

Samotná vsakovací zkouška je vlastně takovým „pilotním testem“ budoucího řešení – je to způsob, jak přesně změřit, kvantifikovat, kolik vody a jak rychle dokáže zemina či hornina v daném místě vsáknout. Je tedy nutné vyhloubit v místě plánovaného zásaku zemní sondu, která se následně v několika cyklech naplní vodou a nechá vsakovat.

Pro vsakování u RD a chat hloubíme sondy ruční vibrační soupravou, jejíž obrovskou výhodou je vysoká mobilita a mizivé poškození povrchu terénu. Souprava má hloubkový dosah až 4 m. Jak probíhá práce s ruční soupravou můžete vidět ve fotogalerii.

Pro velkokapacitní vsaky z hal, komunikací, bytových domů, apod. je na místě provedení bagrované zemní sondy, aby nedošlo ke zkreslení výsledků vlivem odlišeného měřítka testu a reálného vsaku.

Pro monitoring zkoušky používám automatické datalogery s tlakovým čidlem, které zaznamenávají pokles hladiny v čase. Podle výsledků se postupem dle ČSN 75 9010 vypočte tzv. "koeficient vsaku". V závislosti na zadání (objem a typ vod) lze následně naprojektovat správné a dlouhodobě funkční řešení zásaku.

Výsledkem vsakovací zkoušky je zhodnocení infiltračních podmínek v místě plánovaného zásaku a konstatování, zda je zásak dešťových nebo odpadních vod možný.

Teprve poté může hydrogeolog odpovědně a jedině správně navrhnout a nadimenzovat způsob utrácení vod, ať už ze střechy domu, z domovní čistírny odpadních vod nebo komunikace.