Hydrogeologický průzkum pro dešťové vody

Průzkum pro zasakování dešťových vod

Dnes mají všechny stavby ze zákona povinnost řešit likvidaci dešťových vod ze zpevněných ploch v rámci pozemku. Legislativa se stále vyvíjí a zřejmě nás v tomto směru ještě čeká mnoho nových nápadů..

Stavebním úřadům někdy postačuje konstatování projektanta, že zásak je v daném místě možný. Často jsou to však právě projektanti, kdo požaduje hydrogeologický průzkum pro zasakování dešťových vod. Postup je podobný jako v případě zasakování přečištěných odpadních vod. Podle velikosti střechy a zpevněných ploch a dle klimatických podmínek se vypočte množství vody, se kterým bude nutné nakládat.

Oproti odpadním vodám, jejichž průtok v roce nijak zvlášť nekolísá, je zde však významný rozdíl – systém musí být nadimenzován a propočten tak, aby ani při vydatných deštích nedošlo k nežádoucí havárii typu vytopený sklep nebo zamokřený sousedův pozemek. Při posuzování zásaku dešťových vod postupuji dle ČSN 75 9010.

Má to smysl ?

Jednoznačně má. Dříve stačilo dát pod okap sud a ten nechat v nejhorším případě přetékat. Dnešní doba a s tím související potřeba zadržovat vodu v krajině však žádají, aby byly dešťové vody v co nejvyšší míře zasakovány a zamezilo se jejich rychlému odtoku z povodí.

Dlouholeté zkušenosti přitom ukazují, že špatně naprojektovaný systém vsakování je poměrně drahý špás v řádu desítek až sta tisíc korun.

Sám jsem se setkal s mnoha případy, kdy projektant bez provedení průzkumu jen odhadl koeficient vsaku (prostě tak, "aby mu to dobře vyšlo na papíře"), systém se vybudoval a po prvním roce bylo jasné, že investor zbytečně utopil desítky tisíc za zemní práce, retenční nádrž a vsakovací bloky, jelikož v daném místě nemohl být vsak funkční. Nezřídka to končí soudem.

Přitom kvalitně provedený hydrogeologický průzkum pro vsakování dešťových vod se v případě rodinného domu pohybuje v cenách do 10 tis. Kč. Překopávání hotové zahrady kvůli špatně provedenému vsakovacímu objektu Vás vyjde násobně dráž...

Průzkum podle ČSN 75 9010

V podmínkách české legislativy, zatím, neexistuje zákonný či závazný předpis, který by shrnoval požadavky na správně provedený průzkum pro vsakování srážkových vod. Máme však alespoň normu ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod, která se lety stala jakýmsi etalonem hodným následování a v odborné praxi platí za standard.

V principu je postup následující:

Návštěva lokality, zmapování okolních studní
Vyhloubení zemní sondy
Provedení vsakovací zkoušky
Vyhodnocení koeficientu vsaku
Výpočet odtoku z odvodňované plochy dle návrhových srážek
Navržení systému zasakování

Jak provádím terénní práce a vsakovací zkoušky, se můžete podívat například zde, kde jsem toto téma podrobně rozpracoval.

Konstrukční řešení zásaku

Vlastní vsakovací objekt, ať už jsou utrácené vody jakékoliv (dešťové, odpadní), je možné řešit různými způsoby. Obecně rozeznáváme 2 typy řešení:

Bodový zásak
Plošný zásak

Bodový zásak lze realizovat tam, kde je podloží dobře propustné a k zasakování tudíž není potřeba velká plocha. Může se jednat o tzv. vsakovací studnu nebo vsakovací jímku.

Častěji se však setkáváme s nutností řešit vsak plošnými či liniovými prvky. Jedná se o zemní rýhu či kopanou jámu, která plochou svého dna umožní zasáknutí potřebného množství vody. Vlastní jámu lze vyplnit správně vrstvenými frakcemi štěrku nebo použít prefabrikované plastové koše. Povrch vsakovacího prvku může být následně zatravněn.

Potřebujete hydrogeologický posudek pro zasakování dešťových vod vypracovaný dle ČSN 75 9010? Kontaktujte mě. Vyberu a naprojektuji pro Vás to správné konstrukční řešení zásaku s ideálním poměrem cena/výkon s ohledem na místní podmínky a možnosti pozemku.

+420 731512058

info@hydrogeolog-ricany.cz

Nad Spálenkou 372
Vyžlovka, ČR 28163