Vsakovací zkouška

Vsakovací zkouška, infiltrační zkouška, zasakovací zkouška..

Je nedílnou součástí hydrogeologického posudku (správněji “vyjádření osoby s odbornou způsobilostí“) pro zhodnocení možnosti zasakování dešťových vod nebo přečištěných odpadních vod z domovní ČOV do horninového prostředí nebo půdního profilu.

Bez provedení vsakovací zkoušky v místě plánovaného zasakování není možné odpovědně zhodnotit infiltrační možnosti půdy či horniny a správně nadimenzovat (naprojektovat) velikost vsakovacího objektu.

Co předchází vsakovací zkoušce

Nejprve si od Vás vyžádám upřesňující informace a podklady k záměru – místo realizace (např. parcelní číslo), jaké vody potřebujete zasakovat (dešťové nebo odpadní) a jaký objem vod je potřeba likvidovat. Objem vod si vypočtu např. z plochy střechy, pokud jde o dešťové vody, nebo z počtu obyvatel nemovitosti (pokud jde o zásak vod z domovní ČOV). Díky tomu si dokáži udělat předběžnou představu o koncepci řešení záměru i o geologických podmínkách na základě odborných geologických map a podkladů.

Následně se již můžeme domluvit na termínu realizace zkoušky na místě plánovaného záměru.

Průběh vsakovací zkoušky

Samotná vsakovací zkouška je vlastně takovým “pilotním testem” budoucího řešení, kterým bývá vsakovací jímka – je to způsob, jak přesně změřit, kvantifikovat, kolik vody a jak rychle dokáže zemina či hornina v daném místě vsáknout. Je tedy nutné vyhloubit v místě plánovaného zásaku zemní sondu (“díru”), která se následně v několika cyklech naplní vodou a nechá vsakovat. Zkouška je monitorována hydrogeologem, který zaznamenává pokles hladiny v čase a podle výsledků dokáže vypočítat infiltrační kapacitu horniny. V závislosti na zadání (objem a typ vod) pak mohu naprojektovat správné a dlouhodobě funkční řešení zásaku.

Samotná sonda musí sahat do podobné hloubky, do jaké budou v budoucnu zasakovány utrácené vody ze střechy nebo z ČOV – tedy obecně zhruba do hloubky 1-1,5 m, někdy však i více (opět podle geologických podmínek). Pokud to místní podmínky dovolí, je možné sondu pro vsakovací zkoušku vyhloubit ručním nářadím – např. rýčem udělat předkop, z něhož se dále hloubí sonda ručním vrtákem. Někdy voláme na pomoc techniku v podobě bagru či minibagru, který na místě snadno a velmi rychle vyhloubí nevelkou rýhu. Finančně v tom není velký rozdíl, časově však ano.

Výsledek vsakovací zkoušky

Výsledkem vsakovací zkoušky je jasné vyhodnocení infiltrační kapacity horninového profilu v místě plánovaného zásaku a konstatování, zda je zásak dešťových nebo odpadních vod možný. Následně může hydrogeolog odpovědně a jedině správně navrhnout a nadimenzovat způsob utrácení vod, ať už ze střechy domu nebo z domovní čistírny odpadních vod.



Comments are closed.